Jak se to naučit? * Zdánlivě hříšný článek pro ženy : "Nejlepším odpočinkem je pro mě nedělat vůbec nic. Nic neznamená čtení, dívání se na televizi, povídání s kamarádkou nebo plánování, co uvařím k večeři. V běžném životě jsme totiž zahlceny podněty a pokyny, co musíme – nejlépe co nejrychleji – udělat."

Nedělejte vůbec nic

Text: Dagmar Školoudová / článek v původní verzi pro časopis Vlasta, před vytištěním byl redakčně upraven  a jeho závěr změněn  ve zcela opačném smyslu *

Iveta je lektorkou Školy pánevního dna a kurzů Živá a krásná, na kterých předává ženám vlastní zkušenost, že životní sílu jim dodá spíš spočinutí, uvolnění a dobrá pohoda, než "spravná" metoda, snažení se a výkon. Učí je vnímat své přirozené cykly a spojit se svou podstatou.

 „K umění odpočívat jsem se dlouho prokousávala,“ přiznává Iveta. V rodině s mámou sokolkou, které bude letos pětaaosmdesát a denně hodinu ráno cvičí, a dědečkem partyzánem byla slova jako „odpočinek“ a „nicnedělání“ považována za hřích. „ Po zkušenostech s totálním vyčerpáním už ale mnohem líp znám své možnosti. Odpočívání a uvolňování považuji za základ pro všechny sofistikované techniky, jak získávat energii a rozvádět ji po těle,“ říká. „Nejlepším odpočinkem je pro mě nedělat vůbec nic. Nic neznamená čtení, dívání se na televizi, povídání s kamarádkou nebo plánování, co uvařím k večeři. V běžném životě jsme totiž zahlceny podněty a pokyny, co musíme – nejlépe co nejrychleji – udělat. Ženám prospívá být občas sama se sebou – proto jezdím odpočívat do jednoduchého srubu uprostřed lesa a znám lékařku, která proto pravidelně cestuje do pouště."

Ivetě se osvědčilo darovat si čas, v ideálním případě celý den, kdy nemusí vůbec nic a naopak – může všechno. Nechává své tělo, aby jí řeklo, co chce a potřebuje. „Efekt je úžasný, často se pak spontánně věnuji věcem, které jsem dlouho odkládala.“ Iveta své  zkušenosti předává na kurzech Ženské pánevní dno a Živá a krásná:. Zjistila jsem, že odpočívání je právě takové umění jako cvičení. České ženy se většinou neumějí uvolnit a zážitkem, často i životní výzvou, je pro ně výuka cvičení svalů pánevního dna, při které se jemné cvičení střídá s dvojnásobnou dobou odpočinku. Pánevní dno má typicky ženské vlastnosti, nelze mu poroučet , jen mu vytvořit prostor, nechat ho vypovídat a naslouchat mu. Naše lůno je centrem vnitřní moudrosti a je důležité s ním umět komunikovat. Tato schopnost se prohlubuje v období těhotenství, můžeme ji ale rozvíjet, i když maminkami nejsme. Pomáhá právě jemné cvičení, přikládání rukou na podbřišek, speciální dýchání a centrování se. Pánevní dno může být pro ženy také energetickou pumpou. Učím i dynamičtější cvičení ze systému Mohendžodáro, předtím je ale třeba pánevní oblast uvolnit a dobře připravit. Příliš intenzívním cvičením si žena může uškodit, třeba se dopracovat k inkontinenci. Vždycky ženy podporuji v tom, aby respektovaly svůj měsíční cyklus a intenzitu pohybu mu přizpůsobily, na začátku menstruace cvičily jemně nebo opravdu jen odpočívaly. Ženy vyčerpává a frustruje, když se překonávají a celý cyklus  pracují ve stejném tempu. Z vlastní zkušenosti vím, že energetické dluhy po nevnímání rytmů přírody se splácejí dlouho.“

Nejjednoduším a nejrychlejším způsobem, jak se uvolňovat a získávat energii, je dýchání. „Naučte se vydechovat s vědomím, že přitom odevzdáváte to, co nepotřebujete a co vás svazuje: napětí, strachy,  očekávání. Někdy stačí, když si pořádně, zhluboka a úpně bez zábran vzdychnete……..“ Pomáhá pravidelný úklid v těle na všech rovinách, v mysli, v srdci a ve svých emocích, díky němu si můžete dopřát odpočinek v klidu a s čistým svědomím . „U žen v mých kruzích jsou oblíbeným způsobem, jak zklidnit mysl pohybové meditace a volný tanec.

Iveta (její kurzy najdete  na www.zivaradost.cz) doporučuje také – speciálně v chladném zimním období – dobře pečovat o své ledviny, které vyživují ženskou esenci a uchovávají životní sílu. Vedle popíjení teplých bylinkových čajů, odpočívání a dostatku spánku pomáhá zahřívání ledvin – třeba prostřednictvím praktického bederního pásu, který můžete nosit pod oblečením. Nakonec Iveta cituje svou učitelku Maitreyi Piontek, autorku knižky Tao a síla ženské sexuality. : „Často mi telefonují ženy, které se obávají, že nebudou dost ukázněné a nedokážou pravidelně cvičit. Vždycky jim říkám, že pokud žena nedokáže ukázněně cvičit, je to znamením toho, že její ženskost je dosud nedotčená.“

* Článek vznikl původně pro časopis Vlasta, jeho redaktorka mě oslovila s žádostí o článek na téma jak odpočívat. Se spoluprací jsem měla dobrou zkušenost, článek jsem dostala před zveřejněním podle naší domluvy k autorizaci a hrála si s každým slovem, aby sedělo. Ale ouha …po zveřejnění jsem objevila několik nesmyslů – byla jsem překřtěná na lektorku ženské gymnastiky ( věnuji se jemné ženské józe a gymnastický dril mi je protivný)  a citát oblíbené učitelky Maitrey Piontek měl úplně opačný konec: „Často mi telefonují ženy, které se obávají, že nebudou dost ukázněné a nedokážou pravidelně cvičit. Vždycky jim říkám, že pokud žena nedokáže ukázněně cvičit, je to znamením toho, že její ženskost je dosud nedotčená.“. Editorka časopisu, tedy nadřízená ženy, s kterou jsem komunikovala, změnila závěr citace z (ne) pochopitelných důvodů na " Vždycky jim říkám, že pokud žena nedokáže ukázněně cvičit, je to znamením toho, že nevnímá své vnitřní potřeby. A na tom by měla prostřednictvím meditací a cvičení pracovat. Změna článku mě nejdřív velmi rozlobila. Volala jsem redaktorce ( a zjistila jsem, kolik vládne v redakci úzkosti a zvláštních představ o tom, co je to ženskost ) a  pak kontaktovala editorku, která dlouho nereagovala na mé vzkazy. Mezitím jsem si uvědomila, že mi darovala krásné téma pro článek na téma, co je to opravdová ženskost.  Když se mi editorka konečně ozvala  s omluvou, dlouho jsme si povídaly a pak jsem ji pozvala na svůj kurz.