Mgr. Margit Slimáková, Ph.D. pro Živou radost
Většina rodičů má spoustu přání a představ, jaké by jejich miminko mělo být. Jsem si jistá, že všichni máme na seznamu, pokud ne na prvním, tak určitě na některém z předních míst, zdraví dítěte. Dobře víme, jak je cenné a zásadní pro naši každodenní spokojenost.
Načasování a experiment
Kdy by se měli partneři plánující miminko začít zabývat výživou? Jedna dávná moudrost říká, že nejlépe bylo začít se zdravou stravou před dvaceti lety a druhý nejlepší čas je hned teď. Doporučuji neváhat ani se netrápit minulostí, ale s chutí se dát do experimentování s vařením, nakupováním u farmářů a ochutnáváním toho nejlepšího, co příroda nabízí.
Zázračná kyselina listová?
Tato živina ze skupiny B vitamínů je dobrým příkladem pro vysvětlení důležitosti zdravé stravy před početím. Kyselina listová je významná pro buněčné dělení a množení, pomáhá regulovat tvorbu nervových buněk v embryu a plodu a především, jak ukazuje výzkum, snižuje riziko porodu dítěte s rozštěpem páteře. Proto je už roky odborníky doporučováno – už v okamžiku plánování dítěte, či vysazení antikoncepce – hlídat pravidelný a dostatečný příjem kyseliny listové. Pravidelná konzumace je důležitá proto, že se jedná o vitamín rozpustný ve vodě a tedy neukládající se v organismu. Dostatečná, protože mnoho běžně se stravujících se tmavou listovou zeleninou – nejlepším zdrojem kyseliny listové právě nepřejídá. Prakticky je nejdůležitější zajistit dostatek vitamínu alespoň pár týdnů před početím a v průběhu prvních tří měsiců těhotenství, kdy dochází k vývoji nervové soustavy. Zapomenout na saláty ale není vhodné ani později, protože kyselina listová také podporuje tvorbu mateřského mléka.
Komplikace s hormonální antikoncepcí
Hormonální antikoncepce je spolehlivou, ale současně i velmi riskantní metodou zabraňující početí. Vedle celé řady závažných nežádoucích účinků totiž může vést i k nárůstu hmotnosti, výkyvům nálad, oběhovým a gastrointestinálním potížím a dokonce narušovat rovnováhu jednotlivých živin v organismu. Ženy užívající hormonální antikoncepci by proto měly obzvlášt dbát na zdravou výživu a zejména hlídat pravidelný příjem potravin s vyšším obsahem B vitamínů, vitamínu C a zinku. Z důvodů zvýšené zátěže jater, které léky před jejich vyloučením z těla odbourávají, doporučují všem uživatelkám pilulek také dlouhodobou, játra šetřící stravu. Konkrétně to znamená maximální omezení až vyloučení příjmu alkoholu a jiných drog, reziduí agrochemikálií v potravinách, omezení konzumace smažených jídel, jednoduchých cukrů a průmyslově upravovaných potravin celkově.
Co chutná spermiím
Mužské pohlavní buňky – spermie se formují 74 dny a dalších 20 až 30 dnů dozrávají. Je tedy nezbytné starat se o jejich zdraví nejméně tři měsíce před početím. I pro budoucí tatínky je nejprospěšnější přirozená strava s dostatkem zeleniny a čerstvých kvalitních potravin. Z konkrétních skupin opět doporučuji tmavou listovou zeleninu, která dodává kyselinu listovou. Tento vitamín je totiž důležitý i pro tvorbu spermií, příznivě ovlivňuje jejich množství a pohyblivost.
Praktická doporučení na talíři
Kyselina listová funguje nejlépe v kombinaci s vitamínem B12 a vitamínem C. K nejbohatším přirozeným zdrojům vitamínů skupiny B patří tmavě zelená listová zelenina – špenát anebo lístky rukoly, citrusové plody, ořechy, luštěniny, celozrnné obiloviny, chřest, ječmen ( také v podobě zeleného nápoje z mladých lístků), hnědá rýže, kuřecí maso, jehněčí maso, losos, tuňák anebo droždí. Vyšší dávky kyseliny listové, většinou dodávané suplementací, jsou potřeba na příklad v případě diabetu anebo celiakie – tedy alergie na lepek u budoucí maminky. O vyšším dávkování je ale třeba rozhodnout na základě individuálního stavu a po konzultaci s lékařem.
Otazníky nad mlékem
Kravské mléko bylo v průběhu let nejdříve vychvalováno jako základ zdravé výživy, pak napadáno jako nejběžnější potravinový alergen, zdroj nadbytečného cholesterolu a nasycených tuků nebo potravina zvyšující riziko vzniku diabetu prvního typu. Cholesterol je však ve skutečnosti přirozenou a esenciální součástí mozkových, jaterních a nervových buněk – v podstatě každé buněčné membrány. Mléko a mléčné produkty jsou skutečně bohatým zdrojem vápníku, vitamínu B12, D vitamínu a bílkovin, přesto ale prospívá většina lidí i bez jakékoliv konzumace mléka. Až 75% světové populace má potíže mléko trávit, trpí nedostatkem enzymu laktázy a mléko tradičně nekonzumuje. Obecně je kravské mléko možné pravidelně do jídelníčku zařazovat, ale ideálně jen průmyslově neupravované, tj. nepasterované a neodtučňované. Takto neupravované mléko může však být mikrobiálně riskantní, a proto se pro těhotné a kojící ženy nedoporučuje.
Mgr. Margit Slimáková, Ph.D je renomovaná odbornice na výživu a zdravý životní styl se zkušenostmi získanými v USA, Číně, Německu a Francii. Při svém poradenství propojuje rozsáhlé znalosti z moderní i alternativní medicíny s praktickými zkušenostmi mámy tří děti. Má na svém kontě rozsáhlou přednáškovou, konzultační a publikační činnost – mimo jiné je spoluautorkou Bioabecedáře Hanky Zemanové. Více o ní a aktuálních tématech spojených s výživou dětí i dospělých najdete na stránkách www.margit.cz.
Napsat komentář